Ahojte všichni Těrlicani, tak jsme včera úspěšně zakončili španělské soustředění, večer dorazili k Mišelovi, dneska se zase nabalíme na cestu (tentokrát bohužel pracovní)a zítra ráno vyrazíme na sever.
M+R
Špáňo bylo supr, dobře jsme udělali, že jsme odjeli, protože tady v Luberonu ještě ani nezačalo jaro, skály jsou mokré, lezeni mizerné, všichni lidi (ti co nemohli jet lézt do Španelska)jsou v depresi.Nám za měsíc dvakrát sprchlo, a to ješte jen něžně. Zato jsme na začátku zájezdu měli opravdový snih a -10 v noci
Cesta tam byla šílená, den předtím napadl snih v Montpelieru a v Perpignanu – u moře, tam nikdy nesněří, byla z toho panika, auta ve všech příkopách, zavřené dálnice. My už jsme cestovali se sluníčkem, ale všechny kamiony z těch dálnic s náma, byly z toho kilometrové kolony, a tak jsme jeli 650 km 16hodin! smrt!Potom už jsme se raději moc nepřemisťovali a zůstali většinou v Margalef. Geniálni oblast na lezeni i na veget, krásná příroda, pohodové spani, přehrada (ledová). Matroš slepenec, ale zvlaštni, i s krapníkama. Je třeba mít rád dírky (Roman tři týdny trpěl s neustále ořezanýma prstama, jak se mu do těch dírek nechtěly vejítJá jsem si to užívalaZačátky byly ale krušné, ve Francii jsme předtím skoro nelezli, tak to byly vlastně prvni pořádné skály, prstům se za ty dírky nějak nechtělo rvát
Taky jsme si hned asi třetí den natáhla šlachu, že jsem nemohla sevřít pěst, naštěstí byl všude sníh a mohla jsem to zaledovat Rychle se to spravilo. Nepotkali jsme skoro žádné Čechy, asi byli spíš v Siuraně. Zato spoustu Poláků, Olu T se Sebastianem, Robertem co jezdí do Višně a Joža Ušateho, partičku dredatých Poláků z Transformatoru, Davida Šatanka s Durkem Repáňem (furt zhuleníA miliony Španelu, Frantíku, Němcu, Švédů, Norů, Rusy…no, sami jsme tam nebyliViděli jsme živého Sharmu, Grahama, Ikera P, Andradu…
Podmínky na lezení byly docela dobré, dost se to měnilo, takže jsme aspoň mohli lézt na slunci i ve stínu, podle toho, jestli zrovna mrzlo nebo chcípaly muchy vedrem. A protože se to víceméně měnilo ze dne na den, bylo docela náročné si vyhlížet nějaké projekty.Já jsem nakonec víceméně vylezla, co jsem chtěla, Roman to vzdal a mohli jsme odjet do oblasti bez dírek Vyběr nebyl valný, měli jsme zprávy o úplně mokrém Rodellaru a vůbec všech skalách s krapasama, tak jsme vybrali Trespons, v Pyrenejich, po cestě do Francie. Kdysi tam byli Gendoši, ve Francii je to docela známá oblast, u nás asi moc ne. Je to u hlavní cesty, žádná velká romantika – ale lezení geniální. Asi jako ve Višňovém ale s cestama 35 az 50 metrů, žádná sekačka, pevná skála. Mysleli jsme na Pena, určitě by tam byl nadšen, lezli jsme tam jen tři dny a vyzkoušeli jen tři těžké cesty, ale všechno ostatní vypadalo stejně suprovně. Neuvěřitelné 7c+, 35m po madlech – 90%obrovských lupenů na spoďáka – nechápali jsme, že se to neláme- převis jak kráva, ještě pokračovalo dalších 15 m 8áčkem, ale i to 7c+ bylo pro nás po kratším silovém Margalef jak Everest. Určite se tam ještě vrátíme.
Bilance zájezdu – Mišula 2×7c+,2×8a, 2×8a+ v Marg a jedno 8a v Trespons, Roman 7c+ v M a 8a v Trespons.Po tom bídném začátku jsem Já byla docela spokojená a Roman nakonec v Trespons taky
Jdu ještě kouknout na kulhavarukacz, ať jsem v obraze
Jestli uvidite Gendoše, tak je od nás pozdravte!Pokud to stihnu, tak jim ještě písnu mejlika.A vůbec pozdravte koho uvidíte Pořádně lezte, nebo se případně kulaťte
Zase o sobě někdy dejte vědět
Aba s váma!M+R