Vola Lenka, ze aj ta by sla ale tiez najskor o 16,00. No co uz, idem domov zoberiem decko zo skoly a dohodnem sa s otcom, ze mu ju tam o 16,00 doveziem (Zuzana bola v robote). 15,45 mlada zahlasi, ze ona ide so mnou!  No do riti. Balim aj decko, aj nieco na hranie, aby sa nenudila, nejaku stravu a o pol piatej sme na parkovisku vo Visni. Auta nikde, tak volam Jurovi. Ten ze nejde, vraj bol strasny lejak pred hodinou v Ziline. Skusam volat Lene, ta nedviha…Som nahraty.

Volam Jurovi, ze sa Lenke nemozem dovolat a ze idem sa aspon pozriet hore, ako to vyzera. No co uz, ked som sa tu dotrepal aj s deckom, aspon sa prejdeme. Vyjdeme hore, skala je sucha, akurat zhora su veci zatecene, Napr. Haremheb alebo Los brnos. Akurat strasne vlhko z toho výparu. Volam jurovi, ze sa da a on na to, ci nie je vlhko. Ja ze hej a on ze teda nejde. Som nahraty druhy krat,  lena nedviha, som v keli. No co, ked sme sa tu s deckom vytrepali, aspon sa pozrieme do jaskyne, urobime slniecko z kamenov a pojdeme domov. Uz sa zberame, ked vola Juro, ze Lenka ide aj s mirom dvorstakom a ze aj on pride. Hurá. Tak sa rozbalim, pomaly rozcvicim, rozleziem na kameni. Davam si na cas, poriadne sa rozcvičujem, kym pridu. Medzitym zase prsi, nevyzera to dobre. Cas bezi, ubehla dalsia polhodinka, tristvrtehodinka, hodinka, pomedzi to prsi. Rozmyslam, ze asi to vzdali, ked prsi a uz mi aj dochadza trpezlivost. Som tu ako kokot, uz sa nikdy takto nedohodnem, radsej budem sam trenovat na stene.

Je 17.30, Zuzana robi do 18,00, ideme domov, zoberiem ju po ceste a pojdem este niekde zaliezt na stenu. Zbalim batoh, hodim ho na chrbat a vtedy sa objavi dole lena s Mirom Dvorstakom. ja som ale uz rozhodnuty ist domov. Oni ze nech leziem s nimi, ale ked vidim tu komotnost, ako sa tam motkaju, nemam najmensej chuti zostat. Pri nich mam sancu vyliezt tak dve tri cesty a bude tma. A decko na krku. Chvilu s nimi kecam, do 18.00 pre Zuzku mam este cas. Uz sa zberam domov, ked sa dole objavi Juro. Je rozhodnute. Ide sa liezt!!

Bruska, Geneza, rozmyslam, co dalej.  Skalu sa mi liezt nechce, som unaveny z pondelka z treningu. Ale aspon si to nabeham, aspon ten vrch. Tak si to nacvakavam ten spodok, klucovy krok nejde. Skusim druhy, treti krat a nic. Holt, maximalka dnes nie je, potrebujem aspon 2 dni oddychu. Posedim, pokefujem, namadzujem a hop, zrazu to ide. Som v prvom oddychu a vravim si, aspoň to treningovo dolez, to je to najlepsie, co mozes dnes urobit. Tak valim hore, aj oddychy si davam take nedostatocne, aby som si  zabojoval. Stred ide, ale este nie je po Bruske a Geneze clovek dobre aktivovany, citim to. Vrsok napodiv velmi lahko, aj prekrok cez patu, aj spodaky. Zapnem zlanak, spusti ma na hranu a vrchny bolder bez oddychu este raz. Ide to bez problemov, super. Spusti ma dole. ….No, keby motyka vystrelila a ja by som dal spodok v kuse, tak by som to mohol dorazit. Ale to je cesta o maximalke, a ta dnes ostala na stene vo Varine.

Nejaky oddych dam, ale nic moc, casu malo. Vravim si, ze aspon si to dam este raz od bouldra hore v kuse, aby som to v sobotu naistotu preliezol. Naliezam, spodok uz je brnkacka, boulder, sponujem sa a hop, napodiv listu chytam celkom slusne, tak na 3/4 hrubky, lepsie ako v sobotu. Hop hop hop a som v prvom oddychu. Ale bandasky sa hlasia, ked je clovek unaveny, vydrzi 1-2 tazsie cesty a potom zhasne. Toho sa zacinam bat. V hlave mi to srotuje, tie oddychy ma nicia. Ale musim mysliet pozitivne, vravim si. Ved som to uz vyliezol odtialto v kuse, aj vrch mi siel. Musis zabojovat, chlape. Kurva. Druhy boulder s prehladom, ale v druhom oddychu mi uz nateka. Rozhodne dnes neoddychnem tak kvalitne ako minule. Oddychujem co to da, moc sa mi do toho nechce, zodpovednost zvazuje ruky, lebo citim sancu na prelez. Nadychnem sa a kricim Jurovi, ze idem na to. Pata drzi, asi som sa to uz naucil. Lista v pohode, pridrz drzim akosi zle, kurva nezmetkuj chlape, teraz idu nohy, davaj, slap. Prvy spodak, vykladam lavu nohu, nemam ju tak ako ma byt, presne na stupe. Nie je cas sa tu onanovat z nohou, treba liezt, valit hore, lebo zhasnem. Chytam aj druhy spodak a obidve nohy stale na stupoch. Fuha, uz len vytrepat nohy hore. Chalani kricia pod pod, naslapem, zrazu ake lahke a som hore. Neskutocne. Po tom vsetkom, co som dnes zazil som to vyliezol. A to som zacal liezt az hadam o siestej vecer.

Vzhledem k těmto zkušenostem, kdy jsem málem po svém soupeři začal házet figurky a okruh mých protihráčů se začal značně zužovat a po tom, co jsem vyřadil ze hry své PC z důvodu nedostatku finančních prostředků na pořízení nového, jsem se dostal opět na začátek a nezbylo mi nic jiného než zase začít uvažovat o lezení.

“Ok, co dál?
…vždyť jsem tlustý a slabý.
…vážím jen…
…104…
…Cože?!!?!
S tou váhou musí něco být…
…je přece digitální…
…to by mohla být chyba v softvéru!…”

Nějakou takovou blbou výmluvou začalo mé uvažování nad lezením, které vyvrcholilo tím, že jsem se kopal k tréninku a k pokusům o návrat do lezecké váhy. Jak to dopadlo? Nemůžu říct, že se mi podařilo dostat do lezecké váhy a ani to, že mám zase top formu, ale můžu říct, že po týdnu v Ospu, kdy se mi podařilo:

• zdárně krom lezení nic nedělat
• první den spálit si záda
• parádně pokecat u pivka i vína s partičkou lezců z Ostravy
• začít se učit hrát na kytaru
• poprvé si zkusit lezení v bigwallu
• třetím pokusem vylézt 7c a málem vylézt 8a

Tak opravdu můžu říct, že do právě začínající sezóny mám motivaci. Nebudu to déle natahovat, jen přiložím pár fotek jako důkaz, že bylo fakt horko a půjdu zase trénovat.

Nezáleží na tom jestli jsem vás tímto článkem pobavil nebo nudil, stejně se už na Vás těším, až Vás potkám někde ve skalách (pokud přece jen nudil, tak si to nechte pro sebe a až mě příště potkáte, tak mě neukamenujte).

Aba, Přemo

8a+

Již druhý rok strávil Galoš leden v El Choru a určitě neprohloupil. Počasi měli užasné a nejen mouchy chcípaly vedrem.  Zejména náročné prý byly polední pauzy a čekání na stín:) Galoš si přivezl krásný skalp 8a+ Atack Shark …nebo tak nějak:) super ABA

je tu fajně

chce se mi létat

Víťa

Vzhledem k dobrému  počasí se už od začátku března hojně leze v Černém potoce (Sůlov). Víťa po poctivém zimním tréninku vylezl 5.3.2011 cestu Chiméra  8a. GRATULACE.

  Po pár dnech přišli již první zprávy o přelezech.  Míša po šesti dnech na skalách (konkrétně v  St. Leger) vylezla své první 8a a jak píše “vytrvalost po maličkych lištách”. Roman se také nedal zahanbit a vylezl hned druhý den 7c na druhý pokus. Jo jo, kdo s nima trénoval v zimě jistě si všimnul, že letos jim to na skalách poleze dobře. Psali, že podmínky v St. Leger jsou dobré, ale brzy chtějí vyrazit do Španělska, takže hodně štěstí.

http://www.skydivefranz.co.nz/gallery/54?videoID=p2l16eivh75lujir

PF 2011

Do nového roku přejeme všem  hodně času na skalách a hodně lezeckého uspokojení.

Taťo Pen

V kalendáři se objevilo datum 28.10  a to všichni lezci ví, že je třeba udeřit a zapsat si do deníčku pár podzimních výlezů.  Vzhledem k faktu, že Já matka rodiny, ještě nejsem v patřičné formě, vyrazil Taťo Pen do Ospu, s věrným přítelem Ladisem a  s dalšími pochybnými týpky jako je Danek  a Bruno:)  Zájezd začal vtipně:) Danek si zapoměl lezečky a proto výlet do centra Olomouce udělal Penovi obrovskou radost.  Naštěstí se zbytek zájezdu  odehrával už jen v pozitivním duchu a Penovi se podařilo  hned první den přelézt cestu  Gorejnski šnops 8b.  Další den byl taky veleúspěšný a ” Stary”  dobrý Ladis poslal do své sbírky cestu Hugo 7c/c+ !!!!!! Paráda!!! Ostatním se rovněž dařilo  a součet je takový: Bruno – Rexi 7a+,  Katarina a Míša S. vylezly Pinot 7c, Péťa Kupka a Hasič – Čao Baby 8a. Všem gratulace. Pen ještě poslední den vylezl težké a dlouhé 8b Pikova dama.  Domů se vratil spokojený a hned druhý den ztratil formu:))) ABA a za 10 dní zase v Ospu a tentokrát všichni:)